********Jsem něžný, jsem krutý, ale jsem život. Pláčeš? I v slzách je síla tak jdi a žij!

Vidím vizi (2.část)

5. ledna 2013 v 22:09 | angelxheart |  "Nahnilé" plody mojí fantazie
Chvili jsme se navzájem pozorovali.."Co tu vůbec děláte, je Štědrý den..Vánoce?" otázal se a v jeho tváři se zračila nedůvěra. Jako by si snad myslel, že jsem nějaká kriminálnice... "Štědrý den a Vánoce, Vánoce a štědrý den." přecedila jsem mezi zuby, tato slova mě svrběla na jazyku a dost mě bolelo u srdce. Jak mám tomu člověku vysvětlit, že "doma" není tak doma abych mohla zůstat a oslavovat... "A co tady děláte...vy?" řekla jsem trochu neslušně a rozhodia rukama. "Já?" rozhlédl se jako by si nebyl jistý s kým mluvím, jako by si myslel že ho vůbec nevidím..byl si vůbec jistý že tam je? že existuje? on jako člověk z dekou z životní hystorií.. "Já sem tu, no jako..sedim tu a pozoruju hvězdy..Jsem svobodný člověk v nesvobodném světě!" pronesl neohroženě
"Mám a budu bydlet tady..venku, jsem v nesvobodném světě!" dodal
Byl upřímný, i přesto mu dělalo problém na rovinu říct, že je bezdomovec...Je moc hrdý na to, aby si to přiznal. "Taková jsem byla taky..moc hrdá a naivní, že se vše zlepší..budu oblíbená, budu mít svobodu." řekla jsem nahlas aniž jsem chtěla..s napětím jsem čekala co na to bude můj "posluchač" říkat, zřejmě pochopil co si o něm myslím... "Ty nejsi moc upřímná." pousmál se "Nikdy sem nebyla, neměla sem možnost." sklopila jsem oči "Za to se nemusíš stydět, každý si musí na svoji upřímnost najít prostor a ty jsi ho právě našla, alespoň jeden skromný prostor...musíš ho umět zvětšit, čím větší bude, tím bohatší budeš ty!" z vykání přešel na tykání ani jsem si toho v tu chvíli nevšimla asi hodně mluvil z lidmi, když chtěl. "Jak...bohatá?" vykulila jsem na něj překvapeně oči
"Nevim jestli ty to pochopíš."
"Když mi to neře...kneš" dělalo mi krapet problém tomu dotičnému tykat, důvěru v lidi sem stratila snad dřív než sem se narodila a měla a mám k tomu své důvody "tak ani nebudu mít šanci to pochopit"
"áno jistě" ušklíbl se "Co by sis vzala na pustý ostrov?"
"ééáéá no...tó..nevim?...Jak to myslíš?"
""Pustý ostrov, obyčejný pustý ostrov?" nadzvedl obočí jako by to bylo úplně jednoduché
"Jjistě, pustý ostrov pustý ostrov...vzala bych si vše co bych si myslela, že budu potřebovat." nebyla sem si právě jistá co sem tím mínila, ale co..chtěla sem se té otázky zbavit a bavit se o něčem jiném
"Ahá, ostatně je to na tobě co si tam chceš vzít...já osobně taky pořádně nevím co..mezi teplým a lehkým oblečením mám jasno..obojí mám na sobě." ušklíbl se a oklepal, není zrovna příjemné říct, že má tak málo oblečení, že všechno může narvat na sebe najednou...
|další díl? až budu mít čas, což je nikdy? Taky mam ten pocitJe na prachyale jo někdy bude...snadÚžasnýbaví mě to psát i když to si nikdo nečte, ale to mi nevadí...je mi to fuk.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Byl/a jsi tu?

Byla!
Byl!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama