********Jsem něžný, jsem krutý, ale jsem život. Pláčeš? I v slzách je síla tak jdi a žij!

Vidím vizi (1.část)

21. prosince 2012 v 17:09 | angelxheart |  Témata týdne
(V příběhu jsou přidány prvky z mého života)
Procházím jsem se po zasněžené ulici, kolem létají sněhové vločky...je štědrý večer...den kdy by měli být všichni se svými rodinami. Já ne, já Gabriela Dlouhá se dá říct žádnou rodinu nemám...místo toho mám partu opilců, bohatých chamtivců, rozmazlených a nedospělých dětí. Z toho se skládá moje rodina. Každý z nich má rád jen sebe a nikdo nemá rád je...bohužel na to doplácím i já, lidé mě dali do škatulky: Rodina Dlouhých Tyranů... ani se jim nedivím, jsem tichá moc se neprojevuji a tak mě nikdo moc nezná, všichni se od mě odvracejí, "vždyť jsem přece ta Dlouhá"
Štve mě to, každý podlehl myšlence, že přece není možné abych byla jiná! Tak jentak se courám po městě, koukám se do oken (domů co potkám na své "procházce"), která byla někdy otevřená a tak jsem měla možnost nejen vidět, ale i slyšet radost při štědrovečerní večeři nebo euforii dětí z dárků.
Nemohla jsem udržet svůj obvyklý ironický smích...většinou to bylo to jediné co mi zbívalo.
Jak jsem byla zamišlená nekoukala jsem na cestu a málem sem tak zakopla o nějakého člověka...
seděl schoulený v dece a očima bloudil po obloze, takže si mne patrně taky všiml až na poslední chvíli... "Pardon, já sem vás neviděla." vyjekla jsem když jsem o něj prakticky zakopla...
stařík sklonil hlavu a skrz brýle s modrými sklíčky mne bedlivě pozoroval...vrásky naznačovaly, že už něco zažil... "Ne já nekoukal, omlouvám se." okamžitě vypálil odpověď na mou omluvu

Pokračování příště :)

/Omlouvám se za případné pravopisné chyby!/


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsi tu?

Byla!
Byl!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama